Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu (Ex 12,42), aby podle napomenutí evangelia (Lk 12,35 a násl.) byli věřící, s hořícími lampami v rukou, podobni lidem, kteří očekávají Pána, až znovu přijde, aby je nalezl, jak bdí, a přivedl je ke svému stolu.
Tato noční vigilie je uspořádána takto: Po krátké slavnosti velikonoční svíce (první část obřadů této veliké noci) uvažujeme o tom, co Pán Bůh od počátku konal pro svůj lid, důvěřujeme jeho slovu i příslibu (druhá část - bohoslužba slova); a když se blíží den, jsme spolu s těmi, kdo se znovu narodili ve křtu (třetí část), povoláni k hostině, kterou Pán svou smrtí a zmrtvýchvstáním připravil svému lidu, dokud nepřijde (čtvrtá část).
Všechny obřady velikonoční vigilie se konají v noci. Ať nezačínají před začátkem noci a skončí před nedělním svítáním.
Mše slavená v noci, i kdyby to bylo před půlnocí, patří už k neděli Zmrtvýchvstání. Při druhé mši této neděle může znovu přistoupit ke svatému přijímání i ten, kdo přijímal při mši v noci.
Druhou mši v den slavnosti Zmrtvýchvstání Páně může slavit nebo koncelebrovat i ten, kdo už slavil nebo koncelebroval první velikonoční mši v noci.
Kněz i jáhen oblékají posvátná roucha bílé barvy jako ke mši.
Pro všechny účastníky obřadů veliké noci se připraví svíčky. V kostele se zhasnou všechna světla.
Liturgie.cz